Červen a druhá půlka května jsou pro Prahu zajímavým obdobím. Rozsype se na ní totiž veliká spousta stánků, boudiček, venkovního posezení a pojízdných kuchyní všeho druhu. Člověk pražský tak různými festivaly oslavuje příchod jara, tepla, obdbobí s minimem oblečení a s upravenou pracovní dobou (nebo ne?).
O dvou akcích, které minulý týden proběhly, a které byly obě v duchu TRVALÉ UDRŽITELNOSTI, bych chtěla dneska napsat pár řádků. Jen pár, protože na toto téma mě napadají slohy, jen vás nesmím unudit. První akcí byla Zero Waste konference, první svého druhu v Praze, jejíž plné znění můžete až do konce června shlédnout zde. Tou druhou událostí byl Sustainability day, festival trvalé udržitelnosti.
Trvalá udržitelnost je způsob chování, které prostupuje všechny oblasti našeho života. Pokud se chceme chovat trvale udržitelně, musíme jednat tak, aby naše počínání bylo v souladu s potřebami nás i budoucích generacích a brali jsme přitom v potaz environmentální limity naší planety. Dnes se tak nechováme. Je nutné říci, že trvalá udržitelnost není jen nějaká móda či ideologie, která za pár let odezní. Ne ne, je to něco naprosto nezbytného. Pro co? Pro důstojný život nás i těch po nás.
Zero Waste konference byla pořádána Institutem pro podporu šetrné distribuce a uvědomělé spotřeby, tedy Bezobalem. Zero waste je způsob života, při kterém se snažíte produkovat co nejmenší množství odpadu, a nebo spíš odpad žádný neprodukovat. Dnes jsme bohužel naprosto odděleni od toho, kolik odpadu opravdu vyprodukujeme. Každý čtvrtek, každou středu či úterý přijedou popeláři a zanechají po sobě prázdnou popelnici. Problém páchnoucího rohu předzahrady zase na týden vyřešen. Jenže odpad někam míří, nesublimuje. Ve zkratce řečeno, největšími přoblémy našeho odpadu jsou:
-
na skládnách končí hodnotná složka odpadu - odpad biologický, který se při správnem zpracování dá přeměnit v hodnotný kompost, který se vrátí zpet do země, ve které nyní chybí a tím přispíváme k erozi půdy
-
tento biologický odpad na skládkách vytváří mimo jiné metan, který působí nepříznivě na naše životní prostřědí
-
skládky odpad neřeší, jen ho schovávají
-
to, že stále nakupujeme a vyhazujeme věci podporuje neudržitelný způsob hospodaření na tomto světě stále v chodu a způsobuje hlubší a hlubší environmentální problémy a obohacuje víc a víc již tak bohaté korporace
-
to, že je odpad z našich domácností každý týden odvážen jen podporuje náš konzumní způsob života - pokud bychom se o odpad měli postarat sami, možná bychom si lépe uvědomovali, kolik toho nakoupíme a vyhodíme
Na Zero Waste konferenci tedy vystoupili lidé, kteří se bezodpadovým životním stylem zabývají, podělili se o své názory a postřehy. Jednou z nich byla Bea Johnson, která takto žije již 10 let a které patří fotografie, které jsem použila ve svém článku. Za zmíněných 10 let života bez odpadu zjistila, že žije plnohodnotnější život plný pozitivních emocí a zážitků. V cestě jí totiž nestojí hromada krámů, odpadků ani špinavého nádobí, které by musela každý den řešit. Její byt je světlý a nezakrámovaný a pokaždé, když se s rodinou vypraví na víkendový výlet či delší dovolenou, dům pronajme a vydělá tak peníze na dovolenou. Geniální, že?
Dle Bey bychom se měli řídit "Pěti R" = REFUSE, REDUSE, REUSE, RECYCLE, ROT. Tedy: ODEPŘÍT, ZREDUKOVAT, ZNOVU-VYUŽÍT, ZRECYKLOVAT, ZKOMPOSTOVAT. Mě samotné to připomnělo desatero - spoustu lidí bere přikázání jako pravidla, dle kterých si musí celý život odepírat. Desatero je tu však pro nás, aby nás osvobozovalo. Ale to je zase jiná kapitola. Těchto pět pravidel, jak se vyhnout konzumnímu způsobu života je nejen dobré a esenciální pro naše životní prostředí, ale taky nás osvobozuje od věčného boje s věcmi. Dle Bey tak můžeme ušetřit, protože ona se svou rodinou při přechodu na bezodpadový život snížila své měsíční náklady o 40%.
Jistě, přeřadit na bezodpadový život chce velkou dávku odvahy a odhodlání, není to však nemožné. Řečníci se shodli na tom, že změnu k šetrnějšímu zacházení s naší planetou vytváříme každý den. Volby totiž nemáme jen jednou za 4 roky, ale volíme každým nákupem. Každým nákupem dáváme trhu najevo, co chceme, aby produkoval. Nabídka totiž vždy odráží poptávku. Jedním ze způsobů, jak se tomuto životu přiblížit je nakupovat jídlo bez obalu například v obchodě Bezobalu blízko pražského Náměstí míru. Bezobalu chystají rozšíření nabídky obchodu o čerstvé potraviny - na podzim si tak budeme moci koupit stáčené mléko či dokonce kosmetiku.
Konference započala měsíc ve znamení zero waste, tedy bezodpadového života. Každé úterý se budou konat workshopy, na kterých se můžete naučit, jak na to. Více informací najdete zde na stránce uplně dole. Dále mějte na paměti, že i já se v budoucnu budu na Madlastale věnovat tomuto tématu.
Druhou událostí minulého týdne byl Sustainability day, který shrnul vše, co je dobré zvažovat, když se chceme ve svém životě chovat trvale udržitelně. Představil témata týkající se módy, cirkulární ekonomiky, udržitelného businessu, odpadu i jídla.
A co si vy představíte pod pojmem "trvalá udržitelnost"? Vaše nápady a postřehy piště do komentářů.